Tichý vodní zabiják

17. 4. 2022

Proč zabiják?

Připlouvá potichu a nenápadně odpadními rourami z našich domovů. Z našich čistých a bezpečných toalet a čističky vody si s ním nedokáží vždy poradit. Tak se dostává do vodních toků, kde škodí ekosystému. Jde o léky, které při našem vyměšování končí v kanalizaci.

Ryby v nebezpečí?

Tyto látky, pocházející z námi pozřených medikamentů, se mohou postupně hromadit v mozcích nebo játrech ryb, tedy částech těla, které lidé z ulovených ryb naštěstí nejedí. 

Ve Švédsku vědci zjistili, že tyto látky mohou ovlivnit chování ryb. Například Oxazepam, který se užívá pro léčbu úzkosti a nespavosti, prý zvyšuje agresivitu ryb, snižuje jejich plachost, zhoršuje jejich vzájemné chování ve skupině a také zvyšuje rychlost, s jakou hltají potravu. To může mít vliv na rovnováhu v ekosystému. 

Ve Španělsku našli vědci v tělech ryb 88 druhů různých škodlivých látek. Není žádným tajemstvím, že rybí samci mají v těle jikry - což je následek účinku hormonálních přípravků, které se dostaly do vodních toků. Může docházet i ke genetickým mutacím.

O co se vlastně jedná?

Jedná se o léky, které pozřeme. Léky proti bolesti, antibiotika, antidepresiva, hormonální antikoncepce atd. To vše se dostává spolu s naší močí do odpadních rour, a protože čističky jsou proti těmto látkám neúčinné (či jen částečně účinné), vše vyteče do vodních zdrojů. 

Obsažené látky z léčiv se totiž v našem těle neztratí. Dostanou se do krevního oběhu a následně jsou vyloučeny právě močí a stolicí. Při průchodu tělem však dochází k jejich částečnému odbourání (hlavně v játrech). Promění se jejich chemická struktura a vzniklé metabolity se liší od původní látky. Jinak řečeno, naše tělo svým způsobem opouštějí jiné látky než ty, které jsme pozřeli.

Prostřednictvím vyměšování se do kanalizace a následně do vodních toků dostávají nejen medikamenty, ale i zbytky zkonzumovaných drog. 

Nejčastější léčiva nacházející se v pitné vodě

(ve stopovém množství, samozřejmě)

•     Antibiotika
•     Léky proti bolesti – nejvíce ibuprofen
•     Hormonální přípravky – antikoncepce a látky ze skupiny steroidů a estrogenů
•     Antidepresiva a alprazolamy

Dobrá zpráva je, že doposud nebyly prokázány negativní vlivy léčiv ve vodě na zdraví člověka.

Pokud jsme hovořili o lécích, které spotřebujeme a následně jejich zbytky vyloučíme, jde o proces následků spotřeby. Léčivo splní svůj účel. V principu je vše tak, jak má být.

Zcela jinou kapitolou je vyhazování a vypouštění nespotřebovaných léků do kanalizace. Na rozdíl od látky, které vznikají při spotřebě léčiv, v tomto případě jde o úmyslné poškozování tzv. životního prostředí. Připomeňme si proto, jak správně zacházet s nespotřebovanými léčivi, které doma najdete.

Jak zacházet s prošlými a nespotřebovanými léčivy?

Prošlé nebo nespotřebované léky představují problematický odpad. Průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv zjistil, že se v našich domácnostech povalují prošlá léčiva v hodnotě přes 500 milionů korun. Léky doma uchováváme porůznu v krabicích protože je nechceme vyhazovat. Mohly by se někdy hodit. Jenomže i léčiva mají svou dobu trvanlivosti. No a pokud se chceme léků zbavit, prostě je vyhodíme do směsného odpadu. Nebo v horším případě je spláchneme právě do záchoda. To ovšem není ideální způsob, jak s prošlými léky nakládat. Prošlá léčiva odevzdáváme do lékáren, kde je od vás zdarma převezmou. Následně tato prošlá léčiva svážejí certifikované firmy které zajistí, aby tyto léky byly bezpečně spáleny.