Méně známné odpady

17. 5. 2022

Méně známné odpady

Svět odpadů skrývá i méně známé druhy. 

 

 

 

 

 

 

ELEKTRICKÉ KABELY

Elektrické kabely jsou svým způsobem elektroodpad. A jako každý elektroodpad v sobě skrývají vzácné kovy, které je z nich vhodné získat zpět pro další použití. Stejně tak je možné zpětně využít i materiály z izolace. Předně se snažíme z kabeláží získat měď a hliník. A jak se recyklují kabely? Jako u všech odpadů je třeba je precizně vytřídit podle druhu. Gumové a tzv. samo-zhášecí kabely recyklovat nelze vůbec. Pálí se.  Silné kabely se takzvaně pářou a kov se z nich vyjímá ručně. Většina ostatních kabelů prochází procedurou drcení s následným oddělením lehké izolace od těžšího kovu pomocí jednoduchých separátorů. Kovy získané tímto postupem se najdou uplatnění převážně v kovohutích. Granulát získaný z izolací je pak dále prodáván zpracovatelům plastu. Kabely a drátky je možné odevzdávat do kontejnerů na elektroodpad. 

JEMNOZRNNÉ ODPADY Z HUTNÍHO PRŮMYSLU

Že jste o tomto odpadu nikdy neslyšeli?  Žije si svým vlastním životem v podobě odprašků z filtračních zařízení, hutních kalů nebo jako drobný odpad do velikosti zhruba 30 mm. Tento odpad je zajímavý tím, že obsahuje vysoký podíl kovů. A ty je fajn získat zpět. Donedávna se tyto vzácné odpady nijak nevyužívaly. Dnes se i tyto odpady zpracovávají. Dík za to patří české firmě která vyvinula vlastní technologii, která z jemnozrnných kovonosných odpadů vytváří brikety. 

KERAMICKÉ IZOLÁTORY

Co je to?. Izolátory najdeme na stožárech elektrického vedení, v trafostanicích a všude tam, kde je zapotřebí něco odizolovat. Životnost takového jednoho izolátoru se udává kolem plus minus 50 let. Záleží na počasí, námaze a dalších faktorech. Zajímavější je to, že ročně se jich za nové vymění přes 20 000 kusů. To je prý v přepočtu něco kolem 200 tun. Rok co rok. Běžně se izolátory ukládaly na skládky. Jejich dalšímu zpracování bránilo materiálové složení. Převážně tzv. litinové spodky, které byly na keramické tělo izolátoru nalisovány. A tudíž i těžko (ekonomicky nákladně) oddělitelné. Zatímco izolátory se nemění, změnila se doba. Konečně se našel zpracoval, který je schopen použité izolátory zpracovat. Dokáže keramiku získanou z izolátorů zpracovat při své vlastní výrobě. Litinu pak prodává k dalšímu zpracování.

MAGNETOVÝ PRACH

Co je to? Je to jeden z druhů odpadů, který vzniká zejména při výrobě zařízení k získání tzv. čisté a obnovitelné energie. Zejména pro generátory větrných elektráren se používají velmi účinné magnety. Ty obsahují vzácný minerál neodym. Tento neodym je řazen mezi tzv. kritické materiály. Jelikož je třeba jednotlivé komponenty řezat, brousit a jinak upravovat, vzniká prach. Ten se 'rozpráší' po podlahách dílen a zlikviduje se. A s ním i nemalé množství výše zmíněné suroviny. 

ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA

Co jsou to organická rozpouštědla? Jsou obsažena například v nátěrových hmotách, sklolaminátech, plastu, odmašťovadlech nebo v tiskařských produktech. A v mnoha dalších zázracích. V každém případě se jedná o nebezpečné odpady. U vás doma jich moc nenajdete. V průmyslu však ano. Jejich funkce je, přes všechny snahy najít alternativní řešení, zatím nenahraditelná. Co tedy s nimi? Mohou se destilovat. Použité ředidlo (nebo jiná taková látka) se přivede k bodu varu a tím se ředidlo odpaří od nečistot. Výpary se pak opět nechají zkondenzovat. Recyklace skoro dokonalá.. Téměř! Zbudou ty nečistoty. Ty se pálí ve spalovnách nebezpečných odpadů. 

JEDNORÁZOVÉ PLENY

Jednorázové plenky jsou dost kontroverzní vynález. Jednorázové pleny (pro děti i dospělé) jsou problematický odpad. Tento odpad se pálí a skládkuje. Potíž je v jeho vlhkosti. Ta dělá problém zejména na skládkách. Je možné jednorázové pleny recyklovat? Zatím ne. Odhaduje se, že zhruba 10% matek v ČR volí klasické pleny. V tomto patříme na špičku ve vyspělých ekonomikách! Materiály, ze kterých jsou klasické pleny dnes vyráběny, jsou vysoce absorpční a jejich výrobci tvrdí, že je jejich efekt s jednorázovými plenami srovnatelný. A jelikož dnes za nás perou pračky, neexistuje žádná zásadní překážka, proč je nepoužívat. Ale je to každého osobní věc.

PROPAN BUTANOVÉ BOMBY

Dnes se jim říká LPG – zkapalněný uhlovodíkový (ropný) plyn. Na tento druh odpadů se zapomnělo a v současnosti, pokud nemáte k bombě potvrzení o nákupu, neexistuje možnost zpětného odběru. Potíž je zejména se starými lahvemi. Běžná propanbutanová lahev je použitelná maximálně 10 let od poslední revize. To znamená, že starší bomby již ani nelze legálně plnit. Jedná se o odpad, který lze charakterizovat jako přenosné tlakové nádoby. Ty musí být označeny od výrobce (značkou o tlakové zkoušce, značkou shody s technickými předpisy CE a dalšími údaji). To je  jediné, co po nich současná legislativa žádá.

Kam s propanbutanovou bombou? Rozhodně ne do směsného odpadu. Nenechávejte ji na ulici nebo na chodníku. Nepřevezme ji od vás ani sběrný dvůr.

  • Jako optimální se jeví prázdnou bombu prodat na inzerát (pokud není starší 10ti let).
  • Další možnost je kontaktovat výrobce nebo plnírny a pokusit se domluvit napřímo. Některé plnírny nárazově bomby vykupují 
  • Ve sběrnách železného šrotu si ji od vás vezmou pouze demontovanou. A o to se raději sami nepokoušejte.

Obce mohou po dohodě se zpracovatelskou firmou nebo plnírnou, provést výkup nebo sběr těchto nádob na území obce nebo města, nicméně zákon jim to nenařizuje. Ovšem můžete o to obec zažádat. Jako poslední varianta je odevzdání prázdné lahve v rámci svozu nebezpečného odpadu, kamžto vzhledem ke zbytkům obsahu spadá.