16. 9. 2022
Odpady vznikající během čištění vody
Odpadní vody vlastně nepovažujeme za odpad. Proto se nakládání s nimi neřídí podle věčně novelizovaného zákona o odpadech, ale podle tzv. vodního zákona. Pojďme si ale nejprve ve stručnosti něco říct o vodě jako takové.
Voda je pro existenci života na zemi naprosto nezbytná. Jak víme ze školy, pokrývá většinu povrchu naší planety. A je sladká a slaná. A – což nás zajímá více – pitná a nepitná. Většina z nás otočí kohoutkem nebo stiskne splachovač wc... a voda teče. Potom, co je pracně upravena, aby vyhovovala všem předpisům, jí jen zhruba 5% procent skutečně vypijeme nebo použijeme k přípravě jídel. Zbytek? Zacházíme s ní jako s vodou užitkovou, nebo šedou (jak se dnes říká dešťové vodě). Většina vody tak končí velmi záhy v čističkách odpadních vod (ČOV).
Spotřeba vody na jednoho obyvatele České republiky se pohybuje kolem 88 litrů denně. Což je i množství vody, které se rázem stává vodou odpadní.
Odpadní kaly tvoří zhruba 1—2 % celkového objemu čištěných odpadních vod. Jenomže obsahují až 80% původního znečištění.
Takže co s kalem?
Náklady na zpracování kalů z čističek odpadních vod stojí dle informací MŽP více než polovinu nákladů na celkové čištění odpadních vod. Kaly obsahují širokou škálu organických a anorganických látek. Jsou zdrojem organické hmoty. Stejně tak ale obsahují nebezpečné složky. V ČR se ročně vyprodukuje zhruba 750 000 tun kalů z čističek odpadních vod. Co s kaly z čištění vod začíná být problémem. Proč? To, co se vypouští do kanalizace se v poslední době hodně změnilo. K čističkám vod putuje stále více a více látek, které z kalu mohou vytvořit problematický materiál. Namátkou jmenujme zbytky léčiv, ftaláty, nanomateriály, furany nebo zbytky drog. To, že se složení vodárenských kalů mění mění i to, jak je s nimi dále nakládáno. Dříve se tyto materiály používaly jako zemědělská hnojiva. Takže ačkoli se jedná o organickou hmotu, která má v principu jako hnojivo velmi prospěšný vliv, v posledních desetiletích se diskutuje o jejich možném negativním vlivu právě díky znečištění. Lze totiž předpokládat, že látky, které se do půdy dostanou spolu s hnojivy, se nakonec dostanou do našeho potravního řetězce.
Jak škodí vodě fosfor?
Látky, které čistírenské kaly obsahují, zahrnují i fosfor. A ten je definován jako tzv. kritický materiál. Čistírenské kaly se tak stávají jeho obnovitelným zdrojem. Což je ekonomicky zajímavé. Protože přírodního fosforu nemáme nazbyt. Obyčejným spalováním a skládkováním se o fosfor připravujeme. Říká se, že neuváženým nakládáním s čistírenskými kaly přicházíme až o 7 % celkového celosvětově vytěženého fosforu. A přitom obsah fosforu ve zbytcích po zplynování a spalování je údajně srovnatelný s množstvím v chudších fosforových horninách.
Fosfor způsobuje eutrofizaci vody, která podporuje růst planktonních sinic, mikroskopických řas, ale i vodních rostlin. Je to vlastně takové hnojivo. Výsledkem je, že celý ekosystém pracuje intenzivněji, čehož výsledkem je nedostatek kyslíku a vysoké pH (kyselost). Důsledkem takové změny prostředí je pak to, že některé druhy zmizí a je porušena rovnováha. A samozřejmě v zeleným balastem zamořené vodě se nám nechce koupat.
Využití v zemědělství?
Možnosti využití jako zemědělského hnojiva? To však naráží nejen na problematiku znečistění kalů, ale i to, že zatímco kaly vznikají po celý rok, hnojí se jen jednou nebo dvakrát ročně. Hlavní překážkou možnosti využití kalů v zemědělství je ta skutečnost, že tyto kaly obsahují stále více hormonálních léčiv, antikoncepčních přípravků a dalších látek, které byste v jídle bezesporu nacházet nechtěli. Mimo to je kaly možné likvidovat skládkováním—kdy se nejedná o likvidaci, ale odložení. A dále pak je možné je termicky zpracovávat. Tedy spalovat. Termické zpracování kaly sterilizuje, snižuje jejich objem a je možné získat energii. Na druhé straně nám zůstává popel, který je nutné někam uložit. Což je problém. Tento popel obsahuje vysoké množství rozpustných solí a kovů. V současnosti hledáme pro tento druh popela environmentálně svéprávné využití než je uložení na skládky. Kaly je možné likvidovat zplyňováním. Jedná se o přeměnu tuhého materiálu na plynné palivo. A zmínit je ještě třeba istírenských kalů. Jde o termický rozklad organické hmoty v inertní atmosféře... ať už to Aznamená cokoli.
V ČR se kaly neukládají na skládky. Ve světě se kaly běžně ukládaly do moře, čemuž byl učiněn konec v roce 1998.
Téměř všechna města s více než 2 000 obyvatel disponují čističkou, což je výsledkem i přijetí Rámcové směrnice o čištění městských odpadních vod, která byla podepsána při našem vstupu do EU. Produkci kalů není možné zastavit, pokud budeme (a my musíme) vodu čistit. Co je možné, je pomocí technologií toto množství omezit. Popřípadě nacházet nová využití. Což ovšem z podstaty složení tohoto druhu odpadu bude velmi obtížné. Omezení plýtvání vodou má vlastně ještě jeden dopad. Omezení vzniku tohoto komplikovaného druhu odpadu.
V ČR je čištěno zhruba 78 % všech odpadních vod
Zatímco v ČR je čištění odpadních vod na vysoké úrovni a potýkáme se zde (podobně jako jinde v Evropě) s legislativními lapáliemi, téměř 3,5 miliardy lidí nemá k dispozici dosažitelné zdroje pitné vody. Podle zástupce organizace Aqua Fed je v současnosti možná až 80 % odpadních vod ve světě vypouštěno zpět do vodních toků bez čištění. Následky jsou již dnes znatelné především na dolních tocích některých řek.
Recyklace vody?
Vodu nelze recyklovat. Pokud někde narazíte na termín recyklace vody, pak nejde o nic jiného, než o její čištění do té míry čistoty, jako měla před znečištěním. Tento princip se používá například v kosmických programech.